Hypnóza jako metoda léčení a vyléčení - Ing. RaD. Ermitáž
Zabývám se povrchními parazity podvodních živočichů, převážně ryb. Mojí podspecializací je výzkum toho, zdali se ryby pokoušejí využít hypnózy ke zbavování se parazitů. Jak známo ryba nemůže odhánět parazity ocasem jako kráva mouchy - nemá na to uzpůsobený ocas. Přesto je však problém povrchu těla ryb palčivý.
Abych přiblížil svůj výklad co nejvíce vaší představivosti, popíšu vždy similarizující paralelu u tvora všeobecně známého.
Mechanická hypnóza
Z Orientu nebo i z pohádek je známo použití hada jako holi - pomocí hypnózy dojde k vyvolání kataleptického stavu. Ještě známějším příkladem je katalepsie slepice. Hypnotického stavu se dosáhne několika otočeními kolem osy. Dojde tedy k úplné ztrnulosti těla. Slepice po několika otočeních ztuhne a stojí jako mražená.
U parazitů je nicméně potíž dvou rázů:
- čím menší parazit, tím hůře se uchopuje a tedy otáčí
- na průměrné rybě se nachází průměrně 80.000 parazitů
Řešení se zdá být jednoduché - otáčet všechny parazity najednou otáčením vlastního těla živočicha. Znamená to ovšem samozřejmě, že není dostatečné otáčet rybu v ose pravolevé či předozadní, ale i ve všech osách ostatních.
Na tuto myšlenku přišli už i nejinteligentnější obyvatelé vodní říše - delfíni a kosatky. Jejich otočka ve výskoku není ničím jiným než uplatněním zásad mechanické hypnózy.
Co ale s ostatními podvodními tvory? V naší laboratoří jsme se pokusili o řešení vložením ryby do bubnové automatické pračky. Výsledek byl kladný - došlo k oddělení všech parazitů, které se tak (ještě stále hypnotizované) podařilo separovat. Došlo ovšem k vedlejšímu efektu - hypnotizovanou se stala i ryba. Tím se ryba a potažmo i metoda stává handicapovanou.
Akustická hypnóza
Akustická hypnóza se provádí prostřednictvím zvuků, případně slovních formulací. Ryby se o jistou formu akustické hypnózy snaží odedávna. Jejich nepřetržitý pohyb úst nasvědčuje nezměrnému úsilí vyprovokovaném pravděpodobně nezměrným utrpením.
Se skupinou kolegů rybolingvistů jsme se pokoušeli identifikovat, co chce ryba říci. Klíčovou hláskou je zde evidentně hláska "o". Běžně patrně ryba opakuje slovo - mokro, mokro. Jestliže si všimne nepříjemného parazita, začne naznačovat něco ve smyslu "Vo co go?". Klíčovým výrazem je pro nás způsob, jakým se snaží parazity akusticky hypnotizovat. Výrazem a téměř si dovoluji říci mantrou je: "Mor ho!". Posledním výrazem, který ryba používá (ten byl vlastně klíčem k tomu, že jsme přišli na teorii akustické hypnózy), je výraz - pardon: "Hovno to pomohlo".
Vypozoroval jsem tedy, že žádná z formulací nevede k viditelné změně. Jak si to vysvětlit? Pravděpodobně tak, že rybám při každém pokusu o hypnotizaci nateče do úst voda. Dalším výzkumem se nicméně zjistilo, že ryby vydávají zvuky vyfukováním vzduchu a bubnováním zvláštními svaly na rozepjaté vzduchové měchýře. A to už na parazity platí.
Praktická část přednášky
Před několika lety byl v odborném tisku zveřejněn následující nesmírně zajímavý výzkum. V horských jezerech Nového Zélandu žije Potamopyrgus Antipodarum. Je to vzdálený příbuzný našich vodních šneků. Tohoto šneka trápí parazit jménem Microphallus. Své oběti sežere pohlavní žlázy, čímž ji zbaví naděje na potomstvo. Zatímco se Potamopyrgus Antipodarum snaží fonetizovat "Vo co go?" a "Mor ho!", parazit se mezitím dále směje a s plnými ústy škodolibě říká: "No potomstvo".
Jaký je tedy Potamopyrgův další krok? Proveďme si zde malou pro názornost malou ukázku. Zde pod mikroskopem mám parazita Microphallus. Není přirozeně zatím v hypnóze, dělá si co chce. Požádám pana asistenta, aby jej pozoroval a vlastním tělem napodoboval a tak demonstroval změny chování, zatímco budu akustickými signály uvádět vzorek do hypnózy. Poslouží nám k tomu periskopický nástavec umožňující panu asistentovi poměrně volný pohyb v okruhu jednoho metru od mikroskopu.
Nemohu přirozeně v hypnotizaci Microphalla napodobit bubnování zvláštními svaly na rozepjaté vzduchové měchýře, použiji tedy zástupnou (byť nefunkční) formulaci:
"Bol prvňó vočor, prvnó mój, vočorňó mój bol lósko čos, hrdloččon zvol ko lósco hlos, kdo borovó zovóňol hój. O lósco šoptol ťochó moch."
Parazit postupně projde lehkou i střední fází hypnózy. Po uvedení do hluboké fáze použiji hypnotizační formule sugerující mu změnu chování: "Uhryž je jinému - - - uhryž je jinému parazitu - - - uhryž je jinému".
Tento krok je, jakkoliv možná nevědomý, nesmírně důmyslný. Jednak odvrací pozornost ode mne, tedy šneka, jednak praktickou realizací vsugerované věty dojde k tomu, že se Microphallus nemůže dále rozmnožovat - zbaví naděje na potomstvo své soukmenovce.
Toto chování už proniklo mezi odbornou veřejnost pod označením Potamopyrgovo vítězství.
Jaký lze z tohoto zkoumání učinit závěr? Dle mého soudu, kdo neumí hypnotizovat, nemá v budoucnosti naději. Příroda je svým přírodním výběrem dokonalá.