Červíčci v hospodách - Emil Jednoduchý
Dobrej den vespolek,
tak já sem nějakej Emil Jednoduchej, a v našem oboru už fachám fakt dost dlouho na to, abych uviděl jeho největší chybu. Za 15-ti letou praxi v Parasitologickým ústavu Český republiky jsem zjistil, že největším problémem našeho oboru a vlastně celý vědy je IZOLOVANOST. Izolovanost vod normálního člověka. Jo, vono to je všecko hezký, když se babráme v těch rybách, hledáme, nalýzáme, pitváme, zkoumáme a chováme si svý parazity, ale k čemu to je, když tomu normální člověk nerozumí, že jo? Já budu tady na mezikongresu reprezentovat takovýho toho vobyčejnýho člověka. Proč nemá třeba zedník, kterej přijde večer ze šichty a u piva si chce přečíst ve 4. čísle Prolegomeny parazitologie článek „O procedurálních exerciích u Latei Sculupois“ tomu rozumět? No, protože to není česky!
Už dest let dělám takovej hloubkovej průzkum četnosti českých slov v odborných statích a publikacích z oboru parazitologie ryb, a výsledky jsou šokující, alarmující až zaráženíhodný. Procento se totiž neustále snižuje. Referáty jsou plný termínů, přejatejch slov ze všech možnej jazyků, a vrcholem všeho je ta dávno mrtvá latina. Ruku na srdce, kdo tomu všemu z vás rozumí? Dyť kdybysme neměli spojky a slovo „ryba“, tak by tam z naší mateřský řeči už vůbec nic nezbylo. Dyť my vědci vypadáme pomalu jako nějakej tajnej spolek s vlastní kódovanou řečí. Proto navrhuju, abysme se před veřejností už víc neuzavírali a zbourali ty nesmyslný jazykový bariéry.
Proč se lidi v hospodách nebaví o problému roztočů Humilis Ritus? Proč nejsou fotky vědců na titulních stranách Blesku a Story? Proč se rozmnožování parazitů nevěnují pánský časopisy? Proč si malý děcka místo Pokémonů nekupujou fotky a sošky červů čeledi vřetenovití? Odpověď je jasná jako facka. Protože nám lidi nerozuměj. Věda de sama proti sobě! Zatímco slovník spisovný češtiny se víc a víc kryje s češtinou vobecnou, jazyk použitej ve vědě má i k tý spisovný češtině čím dál tím víc dál.
Chci teda dneska představit novej převratnej projekt, kerej se ve svej důsledcích dotkne nakonec celý vědy. Voni tady sice snahy vo popularizaci vědy byly, ale valný úspěch neměly, protože naprosto ignorovaly otázku jazykovou. Už jen pojmenování „popularizace“ je dost nešťastný. Kdyby se to menovalo třeba „polidšťování vědy“, naděje na úspěch by vzrostla.
Takže teďka chci poprvý na veřejnosti představit projekt nazvanej „Věda k lidem“. Celej projekt je hrozně rozsáhlej, takže tady můžu představit jen základní myšlenky a směry.
Historie
Naše práce nejni úplně původní, protože už v dávný historii tady byly takový snahy. Vycházíme hlavně z práce Antonia van Leeuwenhveka, kerej v roce 1674 jako první našel bakterii bakterii a z latinskýho animalcula minuta ji nazval „zvířátkem“. Na něho navázal v roce 1720 Benjamin Martu, dyž řek, že si myslí, že nemoci by mohly bejt způsobený „zvířátky“ nebo jinejma „krásně malými bytostmi“. (viz Klaban, V.: Svět Mikrobů. Gaudeamus. Hradec Králové. 1999. str. 290) Už tito pánové pochopili, že budoucnost vědy je možná jenom v případě zapojení široký veřejnosti a důvěry mas.
Vůdci projektu
Na jeho vypracování se podílel Doc. Jaroslav Neumětel a PhDr. Vendelín Kulil z biologický fakulty Jihočeský univerzity. Když se podaří sehnat dost škváry, budu hlavním vůdcem projektu já, Emil Jednoduchý.
Časovej rozvrh
Je to tzv. dlouhej projekt, kterej počítá s dobou uskutečnění do 10-ti let.
První část projektu Věda k lidem se jmenuje „červíčci do hospod“ a jde o „popularizaci parazitologie“ neboli „polidšťování vědy vo malejch červíčcích“. Je to tzv. pilotovej projekt, na jehož výsledcích závisej další etapy. Časovej horizont jsou tři roky, pak následuje polidšťování zoologie/zvířátkologie, biologie/rostlinkovědy a genetiky/dědičnosti.
Pilotovanej projekt „červíčci do hospod“ má taky několik částí. Nejdůležitější je ta první. Jde o výměnu pojmosloví. Začne se s mrtvou latinou – hlavně názvy červíčků a metod se musí počeštit. Postupně bude vznikat hospodsko – vědecký slovník vědy o malejch červíčcích. Jeden rok to bude trvat. Až se vymění všechny cizí slova v teorii našeho oboru, začneme postupně přepisovat vydaný knihy a vydávat je. Vydaný knihy vyndáme z oběhu a dodáme tam naše nově vydaný. Časovej strop je dva roky.
Druhou částí pilotovanýho projektu „červíčci do hospod“ je zpopularizování, neboli polidštění našeho oboru. Dojde k tomu skrz média. Rozšířením červíčků mezi redaktory a majitele hromadnejch sdělovacích prostředků budeme stimulovat rozšíření zpráv a o malejch červíčcích a v konečný fázi i rozšíření oblíbenosti. Za tři roky uděláme sociologickej průzkum v hospodách a podle procentuálního zastoupení četnosti červíčků zjistíme, jak to lidi chytlo.
Spolupracovníci
Především katedry vysokejch škol, který maj k vědě o malejch červíčcích blízko, budou do pilotovýho projektu zapojeny a budou postupně cizí slova vyměňovat za naše krásný pojmenování. Na školách budou postupně zavedeny předměty „Parazitologie ryb vobecnou češtinou“.
Počítáme samozřejmě i s podporou Akademie věd a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Slovníček
Na závěr mýho příspěvku předkládám první výsledky přejmenovávání a hledání těch správnej českej šťavnatejch vejrazů.
parazit malej červíček
parazitologie věda o malejch červíčcích
popularizace polidšťování
ryba rybus
mikrobiologie věda vo malejch zviřátkách
obligátní parazit stálej červíček
fakultativní parazit občasnej červíček
symbióza kamarádčoft
endoparazit podpovrchovej červíček
predace vraždička